Buchtičky se šodó

Můj muž řekl:

"Kdybych měl být jídlo, se kterým se absolutně ztotožňuju, byl bych buchtička se šodó."

A já je vlastně miluju odjakživa. Další důvod, proč se do nich pustit!

Věnečky s žloutkovým vanilkovým krémem

Mám pocit, že jsem si vypěstovala závislost na sladký, kterou pociťuju ještě víc po tom, co jsme dojedli Třímlékový dort. Je to vůbec možný?
Jestli ne, tak si ji stejně dovoluju diagnostikovat. Jinak to nevidím.

Nicméně, mám poslední dobou strašnou chuť na takový ty klasický cukrárenský zákusky - věnečky, indiánky a tak dále. A když mám na něco chuť, tak to prostě musím mít, to se prostě nedá svítit. 

Takže jsem se do věnečků pustila. Hledala jsem recepisy všude možně, ale jelikož jsem chtěla krém z pravé vanilky a ne z pudinku, měla jsem velmi zúžený výběr a nakonec jsem se inspirovala receptem v Apetitu.

Pastel de Tres Leches (The Daring Bakers' Challenge)

Hned podle titulku článku zveřejňující  zářijovou výzvu jsem měla fakt radost. Na tenhle dort jsem měla už nějakou chvíli zálusk - od té chvíle, co jsem právě Třímlékový dort viděla v Deníku Dity P.

Inma z La Galletika nás vyzvala, abychom udělali Pastel de Tres Leches, ve kterém se používají tři různé variace z mléka.

Tenhle dortík nepatří mezi ty nejdietnější a nejmíň sladký, ale vážně jednou za čas stojí za to zhřešit. Je úžasně vláčný a troufám si říct, že jeden z nejlepších dortů, co jsem kdy ochutnala. No, ochutnala. Jeden dort pro dva není úplně to ořechové (rozuměj dietní). Takže se s někým rozdělte.

Čokoládové minicupcakes s krémem s lemon curd

Tak jsem se po dlouhé době pustila do něčeho jen tak. Bez toho, aby to nebyla nějaká výzva nebo něco, co bych prostě musela (no ikdyž… viď, Verčo? :D)…

Každopádně šlo o moji první silikonovou premiéru – ne nepekla jsem poprvé něco s novýma silikonovýma prsama, ale s novýma silikonovýma formičkama, který jsou úžasně barevný. Jsou fakt pidi, takže jsem musela trošku upravit původní recept, jinak bych s jednou sadou formiček byla
u trouby dvě stě let.

A na co jsem je otestovala? Na malinké čokoládové cupcaky s krémem s lemon curd!

Borůvkové koláče s máslovou drobenkou

Zajděte do lesa, vydržte chvilku ohýbání a za chvíli si už budete moct připravit tyhle skvěle vláčné borůvkové koláče...

Malinové brownies

Maliny jsou super. Čokoláda taky, že jo. A co byste řekli tomu, spojit tyhle dvě skvělosti k sobě a mlsat je zároveň? Takže tedy sladká čokoláda a lehce nakyslé maliny? Řeknu Vám, že tahle kombinace je fakt boží. 

Jahodová mini pavlova

Na povrchu křupavé, a zároveň uvnitř vláčné Pavlovy s jahodovou šlehačkou a jahodovým pyré jsou skvělým dezertem v těchto měsících, kdy se jahody klubou na zahrádkách anebo jsou nabízené na trzích nebo v obchodech. A co si je takhle zkusit v menším provedení?

Budou se Vám rozplývat na jazyku! (A možná se vám o nich bude i zdát...)

Čokoládovokaramelový koláč (The Daring Bakers' Challenge)

Ihned na začátku by bylo příhodné se omluvit za svoji dočasnou blogovací nečinnost. Sešly se školní povinnosti a k tomu nejvíc obrovská dávka lenosti a výsledkem bylo to, že vrcholem mýho kuchařskýho umění bylo koupení si nějakýho hrozně nezdravýho salátu ve vaničce nebo maximálně polívka z pytlíku. Budu se snažit, aby se na blogu začaly objevovat opět receptový články.

Jedinou věc, kterou jsem si přislíbila za květen splnit, bylo upečení výzvy. Trošku jsem byla naštvaná, když jsem si výzvu poprvé přečetla, jelikož nás Rachael vyzvala k pečení na téma Life of Pie. Měli jsme možnost vybrat si z několika receptů (Crack Pie, Chocolate and caramel tart, Crostata di Marmellata, Double crust apple pie) anebo je klíďopíďo vyzkoušet všechny. Naštvaná jsem byla proto, jelikož jsem chtěla vyzkoušet vše, ale moje časové kapacity na to nestačily, musela jsem si tedy vybrat. Neznamená to ovšem, že ostatní si nevezmu na paškál. ;)

Pustila jsem se tedy do Chocolate and caramel tart...

Dort Princezna (The Daring Bakers' Challenge)

Z květnové výzvy jsem měla vážně radost. Korena nás vyzvala k tomu, ať upečeme populární švédský dort Princezna. Na Princeznu jsem již dlouho brousila zuby, takže jsem se do ní s chutí pustila.

"Jak ale vlastně Prinsesstårta vznikl? Je to podobné jako s většinou švédských jídel. Nemají dlouhou tradici a nebo se mísí se zahraniční kuchyní. U tohoto desertu jde ovšem spíše o monarchii a skvělý marketing jménem královské rodiny. Je to tak, recept na Prinsesstårta je datován od roku 1930 a byla to nejoblíbenější sladkost princezen Märthy, Margarethy a Astrid, dcer prince Carla a princezny Ingeborg.

Poprvé byl recept vydán učitelem princezen Jenny Åkerströmem v roce 1948 v knize pod názvem Prinsessornas nya kokbok (česky Nová kuchařka princezen). Původně se Prinsesstårta jmenoval zelený dort, právě pro svou barvu marcipánového přehozu, ale protože se stal tak hodně oblíbeným u princezen, tak dostal jméno Prinsesstårta."

Zdroj

Nicméně, moje Princezna se mi moc nepovedla, musím se příště polepšit...

Churros s mexickou čokoládou

Víte, musíte mít někoho hodně rádi, abyste v sobotu vstali, když vám zvoní budík, a zavřeli se
v kuchyni a začali dělat k snídani kobližky zvané čůros ve tvaru...čůros.

Churros jsou španělské koblihy, které jsou oblíbené právě ve Španělsku, ale také ve Francii, na Filipínách, Brazílii nebo v USA. Údajně byly přivezeny do Evropy Portugalci, ale pravý původ není úplně jasný, takže vás tu nebudu krmit plky, který možná ani nejsou pravda.

Fajnový by ale bylo, kdyby vám budík nezvonil až v devět hodin a snídaně nebyla hotová až v půl jedenáctý (ne-li ve třičtvrtě)... Ale to už je věc druhá! Důležitý je úmysl, že!

Rebarborovojahodový koláč se sněhovou peřinou

Tak jsem se také konečně skámošila s rebarborou neboli revení.

Mamka ji přinesla domů a říká, že bychom si z ní mohli něco udělat. Ještě než ona začala vymýšlet svoje verze, jak s ní naložíme, já už jsem  brouzdala po internetu a hledala to pravé ořechové (=čti rebarborové). Problémem bylo, že žádnej recepis mě neuchvátil natolik, abych se do něj s chutí pustila jen tak bez toho, abych půlku receptu nepředělala.

Musela jsem tedy zapřemýšlet a vymyslet si něco sama. Samozřejmě jsem měla na mysli něco sladkého. Na samotnou kyselou rebarboru jsem si netroufla, a proto jsem si přizvala i jahody, které by výraznou chuť reveně zmírnily. A myslím, že se povedlo (čímž se nechci chvástat).

Tvarohové knedlíky s jahodami

Dnes vám přináším exkluzivně nefotogenické jahodové knedlíky! Doufám, že Vás fotky neodradí od toho je odzkoušet! Pro jistotu Vám dávám svý čestný slovo: Na mou duši na psí uši na kočičí svědomí, ty knedlíky jsou vážně dobrý!

pardónek za ten opatlanej talíř 

Lívance s borůvkovou omáčkou

Což takhle dát si kopu nadýchaných lívanců se skořicovou posypkou, máslem a teplou borůvkovou omáčkou? 

Pro ty, co si říkají, "kde asi teď vezmu borůvky?", mám dobrou radu. Buďto si udělejte
kámoše mezi dvanácti měsíčkama nebo se v létě vrhněte do lesa a nasbírejte si sto litrů (plus mínus 98 litříků) borůvek tak jako já s mamkou a zamrazte si je na horší časy. A pak můžete machřit s lesníma borůvkama celý rok! Haha, fikaný, co?

Tak se nebojte fialových zubů a pusťte se do nich!

Krupicová kaše

Já vím, jsem blogová zanedbávačka obecná, ale ne schválně! Pomalu, ale jistě pracuji na článku z besedy s Ditou Pecháčkovou, ale je to hrozně zdlooouhavý, nahrávala jsem ji na telefon a kvalitka hodně hodně hodně špatná... (Máte představu, jak moc?) A taky se ozývají školní povinnosti, a to taky hodně hodně hodně.

Ovšem našla jsem si chvilku na návrat do dětství. Na krupičkovou kaši. Stydím se jako blázen, jelikož se přiznám k něčemu strašně strašnýmu - doposud jsem ji nedělala. Doteď mi ji připravovala maminka anebo paní kuchařka ve školce. 

Jsem už velká holka, a tak jsem se do ní pustila sama. Sama, avšak s praktickým návodem, jak se dostat zpět do dětství, od Dity Pecháčkové.

Staňte se zase malým bezstarostným pišišvorem alespoň na chvíli!

Kávový dort

Jsem aprílový dítě. A už si ani nepamatuju, kdy jsem naposledy dostala k narozeninám dort. Copak si nezasloužím dort jen kvůli tomu, že už nechodím na první stupeň základky? 

Samozřejmě, že si ho zasloužíš, Kačenko.
A tak - když nejde Mohamed k hoře, musí hora k Mohamedovi. (Rozuměj: Když mi nikdo neudělá dort, musím si ho udělat sama.)

Nedávno jsem byla s kamarádkou (která má shodou okolností taky narozeniny na apríla) v jedné kavárně a obě jsme měly chuť na Cappuccino dort. Jenže tenhle dort kolem cappuccina, kafe nebo čehokoliv z kávovejch bob(k)ů ani neprošel! Byla to jen hnědá buchta s hodně moc máslovým krémem. Fujky. 
V té chvíli se mi rozsvítila nad hlavou taková ta žárovka signalizující super nápad - Kača si udělá kafíčkovej dort pěkně doma.

... a tímto způsobem se kávový dort ocitl na mém imaginárním to-bake-listu. Tak proč to nesfouknout na narozky?

Velikonoční mazanec

Velikonoce jsou svátkem jara. A na Velikonoce se dělá mazanec, že? Ano. A proto jsem se rozhodla přivolat jaro o trošičku dříve, než je zvykem. Mazanec by se měl péct sice na Bílou sobotu, ale už tak moc toužím po jaru, po sluníčku a po tom, až se všechno začne zelenat, že jsem zkusila přírodu obalamutit tím, že mazanec udělám dnes, na škaredou středu. Chacha. 
(Jak jste si ale mohli všimnout, příroda není pitomá a pořád nás nechává v tomhle pochmurným počásu. Nachytat se teda nenechala. Grrr.)

A jelikož je škaredá středa, tak se hlavně nemračte, neboť panuje pověra, že kdo se mračí na škaredou středu, ten se bude mračit každou středu celý rok! Tak bacha na to.

Cuketové brownies (The Daring Bakers' Challenge)

Vždycky, když jsem byla šmírákem blogů, tak jsem se těšila na konec každého měsíce, jak se foodblogeři poperou s výzvou z The Daring Kitchen, tedy odvážné kuchyně (a jelikož nejsem Děda Vševěda, tak jsem poprvé na slova "The Daring Bakers' Challenge" koukala jako z jara, ale jelikož jsem dívka studující na vysoké škole, uměla jsem si poradit a všechno jsem si to vygooglila). Odvážná kuchyně je tedy taková "internetová sekta" lidí, převážně foodblogerů, rozdělená na odvážlivce v oboru pečení, mezi které jsem se připrdelkovala i já, a odvážlivce v oboru vaření. Tato sekta má samozřejmě svá závazná pravidla a jejich nedodržování může vést k vyhoštění, k čemuž u mě doufám nedojde. 

Na začátku každého měsíce je vybrán člen, který připraví pekařskou výzvu, kterou ostatní nebojácní pekaři musí upéct a zvěčnit (nejlépe fotoaparátem, nikoliv vlastnoruční kresbou, přestože to není výslovně zakázáno). Ovšem je tu jedno zásadní pravidlo: nikdo nesmí do 27. dne v měsíci ani pípnout o tom, co se děje ve vaší odvážné kuchyni, a jestli jo, nechť počítá s krutými následky!

Hrozně jsem se těšila, ale zároveň i trochu obávala toho, co mě poprvé čeká. Moji první výzvu, výzvu na měsíc březen, připravila Ruth z blogu Makey-Cakey. Vymyslela si na nás "Hidden veggies", tedy, že máme upéct něco sladkého a "schovat" do toho nějakou zeleninu. Moc se mi to z počátku nelíbilo. 

Zakrytý jablečný koláč

Můj první recept na blogu a já vytasím recept na obyčejný jablečný koláč? Pf...! Jaká mýlka! Možná je obyčejný ingrediencemi, ale u mě jednoznačně boduje... Křehké tenké těsto plněné hromadou sladkých jablek, rozinek a ořechů? Kdo by odolal? Přesně vím kdo. Jednoho takového strávníka, který radši suché těsto bez náplně, mám doma.

Doufám tedy, že se tu mezi vámi najde alespoň pár takových jedinců, kteří si, také jako já, libují v "nesuchých" dezertech, a při představě vláčného jablečného koláče se jim sbíhají sliny!