Churros s mexickou čokoládou

Víte, musíte mít někoho hodně rádi, abyste v sobotu vstali, když vám zvoní budík, a zavřeli se
v kuchyni a začali dělat k snídani kobližky zvané čůros ve tvaru...čůros.

Churros jsou španělské koblihy, které jsou oblíbené právě ve Španělsku, ale také ve Francii, na Filipínách, Brazílii nebo v USA. Údajně byly přivezeny do Evropy Portugalci, ale pravý původ není úplně jasný, takže vás tu nebudu krmit plky, který možná ani nejsou pravda.

Fajnový by ale bylo, kdyby vám budík nezvonil až v devět hodin a snídaně nebyla hotová až v půl jedenáctý (ne-li ve třičtvrtě)... Ale to už je věc druhá! Důležitý je úmysl, že!

Lívance s borůvkovou omáčkou

Což takhle dát si kopu nadýchaných lívanců se skořicovou posypkou, máslem a teplou borůvkovou omáčkou? 

Pro ty, co si říkají, "kde asi teď vezmu borůvky?", mám dobrou radu. Buďto si udělejte
kámoše mezi dvanácti měsíčkama nebo se v létě vrhněte do lesa a nasbírejte si sto litrů (plus mínus 98 litříků) borůvek tak jako já s mamkou a zamrazte si je na horší časy. A pak můžete machřit s lesníma borůvkama celý rok! Haha, fikaný, co?

Tak se nebojte fialových zubů a pusťte se do nich!

Krupicová kaše

Já vím, jsem blogová zanedbávačka obecná, ale ne schválně! Pomalu, ale jistě pracuji na článku z besedy s Ditou Pecháčkovou, ale je to hrozně zdlooouhavý, nahrávala jsem ji na telefon a kvalitka hodně hodně hodně špatná... (Máte představu, jak moc?) A taky se ozývají školní povinnosti, a to taky hodně hodně hodně.

Ovšem našla jsem si chvilku na návrat do dětství. Na krupičkovou kaši. Stydím se jako blázen, jelikož se přiznám k něčemu strašně strašnýmu - doposud jsem ji nedělala. Doteď mi ji připravovala maminka anebo paní kuchařka ve školce. 

Jsem už velká holka, a tak jsem se do ní pustila sama. Sama, avšak s praktickým návodem, jak se dostat zpět do dětství, od Dity Pecháčkové.

Staňte se zase malým bezstarostným pišišvorem alespoň na chvíli!