Dort Princezna (The Daring Bakers' Challenge)

Z květnové výzvy jsem měla vážně radost. Korena nás vyzvala k tomu, ať upečeme populární švédský dort Princezna. Na Princeznu jsem již dlouho brousila zuby, takže jsem se do ní s chutí pustila.

"Jak ale vlastně Prinsesstårta vznikl? Je to podobné jako s většinou švédských jídel. Nemají dlouhou tradici a nebo se mísí se zahraniční kuchyní. U tohoto desertu jde ovšem spíše o monarchii a skvělý marketing jménem královské rodiny. Je to tak, recept na Prinsesstårta je datován od roku 1930 a byla to nejoblíbenější sladkost princezen Märthy, Margarethy a Astrid, dcer prince Carla a princezny Ingeborg.

Poprvé byl recept vydán učitelem princezen Jenny Åkerströmem v roce 1948 v knize pod názvem Prinsessornas nya kokbok (česky Nová kuchařka princezen). Původně se Prinsesstårta jmenoval zelený dort, právě pro svou barvu marcipánového přehozu, ale protože se stal tak hodně oblíbeným u princezen, tak dostal jméno Prinsesstårta."

Zdroj

Nicméně, moje Princezna se mi moc nepovedla, musím se příště polepšit...

Prague Food Festival 2013

Letos jsem poprvé vyrazila na Prague Food Festival. 

Festival plný jídla, lidí a deště.

Churros s mexickou čokoládou

Víte, musíte mít někoho hodně rádi, abyste v sobotu vstali, když vám zvoní budík, a zavřeli se
v kuchyni a začali dělat k snídani kobližky zvané čůros ve tvaru...čůros.

Churros jsou španělské koblihy, které jsou oblíbené právě ve Španělsku, ale také ve Francii, na Filipínách, Brazílii nebo v USA. Údajně byly přivezeny do Evropy Portugalci, ale pravý původ není úplně jasný, takže vás tu nebudu krmit plky, který možná ani nejsou pravda.

Fajnový by ale bylo, kdyby vám budík nezvonil až v devět hodin a snídaně nebyla hotová až v půl jedenáctý (ne-li ve třičtvrtě)... Ale to už je věc druhá! Důležitý je úmysl, že!

Apetit festival Plzeň 2013

Když už jste ze školy natolik vyčerpaní (a to ještě nezačalo ani zkouškové), nejlepším lékem je vždycky jídlo. Hromada jídla. Ideálním řešením se stal Apetit festival - již jeho třetí ročník.

Na festivalu bojovaly o mlsné jazýčky návštěvníků zejména západočeské restaurace, ale k ochutnání byla k dispozici široká škála piv a také vín, ale uskrávat jste mohli i koktejly, kafíčko a čerstvé džusíky. Pro odvážné se v nabídce objevily dokonce zástupci z hmyzí říše. 

Na festivalu jste si však nemuseli jen nacpávat pupky, ale taky sledovat doprovodné programy, kde byli k vidění různí kulinářští mistři anebo baviči z pořadu Na stojáka.

Musela jsem prostě vyrazit - a dokonce dvakrát: v sobotu večer (s odborným doprovodem Tomáše Wopršálka, který si zde přál být zmíněn, aby prý byl slavný) a v neděli dopoledne/poledne/odpoledne (s budoucí paní manželkou Terezou Jirkovou, která si výslovně nepřála být zmíněna, ale ani mi to nezakázala, chich).

Rebarborovojahodový koláč se sněhovou peřinou

Tak jsem se také konečně skámošila s rebarborou neboli revení.

Mamka ji přinesla domů a říká, že bychom si z ní mohli něco udělat. Ještě než ona začala vymýšlet svoje verze, jak s ní naložíme, já už jsem  brouzdala po internetu a hledala to pravé ořechové (=čti rebarborové). Problémem bylo, že žádnej recepis mě neuchvátil natolik, abych se do něj s chutí pustila jen tak bez toho, abych půlku receptu nepředělala.

Musela jsem tedy zapřemýšlet a vymyslet si něco sama. Samozřejmě jsem měla na mysli něco sladkého. Na samotnou kyselou rebarboru jsem si netroufla, a proto jsem si přizvala i jahody, které by výraznou chuť reveně zmírnily. A myslím, že se povedlo (čímž se nechci chvástat).